top image
Novinky

Dopis od naší klientky, který nám udělal radost

Všichni máme rádi příběhy se šťastným koncem a tady je jeden z dovolené.


Jmenuji se Monika


Při loňské rodinné dovolené v Rakousku se nám stala taková příhoda, o kterou bych se Vámi teď ráda podělila.

Mám tři syny ve věku 2, 5 a 8 let. Vedeme je s manželem k samostatnosti a ten nejstarší je ochránce a příklad těm dvěma mladším.
Vybrali jsme si vcelku jednoduchý trail, odpovídající schopnostem a možno hostem pětičlenné rodiny. Občas se chce nést ten, tomu se chce to a tom u zas tamto. A tak se stalo, že jsme se roztáhli po cestě tak, že jsme na sebe s manželem uz ani neviděli. Další komunikace probíhala mobilem a po chvíli jsme se rozhodli pro návrat na parkoviště. Osmiletý Adam vyrazil zpátky za tátou a nejmladším bráchou napřed, cesta byla bez odboček, tak proč ne.

Asi po půlhodině jsme se sešli, ale Adam nikde. “Kde je Adam?” Ptám se manžela. “Nevím, k nám nedorazil”
Voláme na všechny strany, zatím jsme v relativním klidu. Nic. “Vyrazím zpátky po cestě odkud jme přišli, vy tu zůstaňte a počkejte na nás”. “Okej”.
Vyrážím tedy do kopce a koukám, kde mohl odbočit, přemýšlím, co ho tak mohlo zaujmout a přitom zrychluji až do běhu. Když jsem doběhla cca 500m za místo, kde jsme se otáčeli, vracím se zase zpět.

Už z dálky vidím, že Adam u zbytku rodiny není. V tu chvíli si uvědomuji, že situace už je vážná.

Přece jen už je to skoro hodina, ten pocit nikomu nepřeju. Začínám brečet, ale říkám si “chovej se racionálně", na slzy bude času dost a letím dolů na parkoviště. V prvním stánku prosím svou lámanou němčinou o pomoc. Mezitím pětkrát volám manželovi, ptám se na to samé…už je to skoro dvě hodiny, jsem zoufalá.
Mezitím přichází manžel s klukama a všichni jsou viditelně rozhození.

Přijíždí pán na čtyřkolce, nasedám a jedeme hledat.
Projíždíme všude, voláme….nic. Sesedám a běžím k potoku, který lemuje horskou cestu a podél něho se vracím k parkovišti, kde už je Policie a hlouček lidí, všichni chtějí pomoct.
Je to už 3 hodiny!

V tom mi zazvoní í telefon s neznámým číslem a Rakouskou předvolbou.
“Hallo, hast du einen Sohn Adam?”
V pikosekundě vyhrknu
“Ja, nein”
Kdo to je, jak zná moje číslo, jak ví že mám syna Adama? A v tom mi to došlo.


Nechali jsme klukům udělat identifikační náramky, je to takový náramek s gravírováním, kde je jméno a telefonní kontakt přesně pro takovou situaci, kterou opravdu nechcete zažít. UF.

Pán byl tak hodný, že nám Adu přivezl na parkoviště a vše zůstalo jen u slz. Nejdřív těch zoufalých, které vystřídaly ty štěstí.

Moje doporučení je tedy jasné, nechte to dětem udělat, stojí to pár korun v porovnání s tím, jak nám to pomohlo. Já si vybrala identitid.com a děkuji.

Děkuji identitid.com a bohu, že vše dobře dopadlo.
Odteď náramek nesundají, navíc je nějaký čas nepustím dál než na pár metrů.
Je to pro nás všechny velká zkušenost.

Monika

 

 


 

 VŠE PRO ŽENY  VŠE PRO MUŽE  VŠE PRO DĚTI  PSI A KOČKY

 

Máš otázku? Napiš nebo zavolej 771 171 626.

 

 

14.06.2022
Přihlaste se k odběru novinek
Nechte si zaslat na svůj email poukaz na 50 Kč
Přečtěte si další články
article image
Motorka je svoboda i nebezpečí
Příbeh se štastným koncem Ten pocit, když zazvoní telefon a neznámý hlas vám oznamuje že “Váš…

Přečíst si víc

article image
Identifikační náramek do Kodaně
Příběh s identifikačním náramkem Mám kamaráda Ludvíka, je mu 96 let. V mládí hrál první ligu hokej,…

Přečíst si víc

Získejte poukaz 50 Kč na svůj první nákup

a informace o nových produktech a akcích, které by vás mohly zajímat.